Věznice Kuřim

Při pohledu do kalendáře jsem si uvědomila, že právě slavíme s programem 3Z společné narozeniny. Oba jsme zrozeni v ohnivém znamení, a to nás také charakterizuje. Program plný energie, někdy i ohnivých změn. Měla jsem tu možnost stát u zrození programu Zastav se, zamysli se a změň se. Tento byl vytvořen adaptací programu „Stop, Think and Change“ londýnské probační služby v rámci projektu Transition Facility v letech 2005 a 2006.

Společná pracovní skupina Vězeňské služby České republiky a Probační a mediační služby České republiky, jíž jsem byla členem, po úpravě manuálu anglického programu provedla jeho pilotáž ve třech věznicích a třech probačních střediscích v roce 2006. Po skončení projektu vězeňská služba zavedla program 3Z do penitenciární praxe. Cílem programu je motivace odsouzených ke změně postojů, stylů myšlení vedoucích k recidivě trestné činnosti a je součástí přípravy odsouzených na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Já, jakožto členka pracovního týmu, který tvořil manuál, jsem získala certifikát lektora v dubnu roku 2006. Slavíme tedy 20. narozeniny. Za tu dobu ve Věznici Kuřim absolvovalo program více jak 550 odsouzených. Program vnímám jako velice přínosný a má letitou tradici. Ráda bych se tu podělila o literární ztvárnění, jak se s programem rozloučil jeden náš absolvent.

Pohádka o 3Z

„Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami, jedno království v Kuřimálu, nedaleko Brnibálu. A v tom království byl žalář, ale nebyl to ledajaký žalář, byl to ten nejkrutější žalář široko daleko. Byli tu v něm zavřeni ti nejhorší z nejhorších. Lupiči a loupežníci, zloději, bambitkáři a devítkáři. Avšak našlo se tam 12 odvážných darebů, kteří chtěli svést boj se svými draky a démony, porazit je a ucházet se o královské žezlo rytířů 3Z.

Tento věhlasný rytířský spolek vedený královnou Vlaďkou Mírumilovnou a vladařem Zdeňkem Udatným byl vyhlášený po celém širém království.

A tak se jednoho dne stalo, že těchto 12 odvážných bylo vybráno, aby stanuli tváří tvář této nesmírné výzvě, načež se se potkali v bojové aréně zvané Zetkus Gladiátorus. Tento boj spočíval v tom, probojovat se jedenácti koly, kde každé jedno kolo představovalo obrovskou výzvu pro každého z nich. Bojovalo se společně, avšak každý měl svého nepřítele. Boj to byl nevídaný, tekla krev, pot, a dokonce jeden z nich svým zraněním na místě podlehl, jelikož se nedokázal vypořádat se svým protivníkem a dost možná ani nechtěl. To už se však nedovíme. Zbylo tedy 11 bojovníků a já sám byl jeden z nich, na což jsem právem hrdý. Mohu tedy říci, že každý bojoval se ctí, odvahou a odhodláním. Dohromady to byla tříměsíční výzva, ve které si sáhnul každý na to svoje dno a především do svého svědomí. Říká se, že boj se svými démony nelze vyhrát, je potřeba se s nimi ale naučit bojovat a tohoto boje se nikdy nevzdat. Nakonec jsme všichni došli ke zdárnému cíli, který nás nasměřoval jiným, lepším směrem. Já věřím, že si z toho každý odnese to dobré, co nám tento příběh dal. Teď už jsme rytíři 3Z, proto buďme lepší než naše trestná minulost.

Za všechny bych rád poděkoval královně Vlaďce a vladaři Zdeňkovi. Děkujeme moc. Na závěr zazvonil zvonec a pohádky je konec“.

Autorka článku:          Mgr. Vladimíra Němcová, sociální pracovnice ve Věznici Kuřim

                                     Odsouzení, zařazení v programu 3Z ve Věznici Kuřim