Generální ředitelství

Vězeňská služba České republiky vůbec poprvé ve své historii připravila den otevřených dveří v celorepublikovém rozsahu, a to ve dvou termínech – 15. a 25. listopadu 2026. V každém z nich nabídne možnost návštěvy přibližně 4 200 zájemcům, celkem tedy 8 400 osobám. Mimořádný zájem překvapil i samotné organizátory. Registrační kapacita byla naplněna během pouhých dvou hodin.

„Chceme veřejnosti nabídnout možnost poznat prostředí, které většina lidí zná pouze z filmů, seriálů nebo médií. Překvapilo nás, jak obrovský zájem tato akce vzbudila. Vnímám to jako potvrzení, že lidé chtějí vědět, co se za zdmi věznic skutečně odehrává. A právě to je pro nás důležité. Nejde jen o to ukázat cely a mříže, ale především představit práci našich příslušníků a zaměstnanců. Každý den nesou odpovědnost za bezpečnost, zajišťují chod věznic a zároveň pomáhají odsouzeným připravit se na návrat do společnosti. Pokud si návštěvníci odnesou lepší představu o náročnosti a smyslu této práce, pak den otevřených dveří splnil svůj účel,“ říká generální ředitel Vězeňské služby ČR genpor. Tomáš Hůlka.

První zprávy z jednotlivých věznic ukazují, že návštěvníci přicházeli především ze zvědavosti a se zájmem poznat skutečný život za mřížemi. Ptali se na každodenní režim odsouzených, stravování, nepovolené předměty, drogy nebo pravidla výkonu trestu. Zajímalo je také vzdělávání, zaměstnávání odsouzených či jejich příprava na návrat do běžného života. Velkou pozornost přitahovala oddělení výkonu kázeňských trestů, ukázky výstroje, výzbroje a donucovacích prostředků nebo práce služebních psů.

Ve Všehrdech se návštěvníci zajímali například o výkon trestu mladistvých mužů a také o to, jak odsouzení prožívají vánoční svátky. V Oráčově zaujaly ukázky psovodů a bezpečnostního vybavení, v pražské Ruzyni vzbudily mimořádný zájem praktické ukázky poutání. Do věznic přicházelo také mnoho mladých lidí, včetně studentů právních a bezpečnostních oborů. Například v liberecké vazební věznici mezi návštěvníky nechyběli ani lidé z profesí, které s vězeňstvím úzce souvisejí. Do pražské Ruzyně zavítala také žena, která v minulosti pracovala jako vychovatelka ve věznici v Anglii. V řadě zařízení přitom mezi návštěvníky převažovaly ženy.

O tom, jak rozmanité důvody mohou lidi k návštěvě věznice přivést, svědčí i jedna ze zkušeností z Opavy. Návštěvnice se zde velmi podrobně zajímala o to, jak probíhá propouštění odsouzených na svobodu. Teprve později vysvětlila, že pracuje jako průvodčí ve vlaku a při kontrolách jízdenek se opakovaně setkává s cestujícími, kteří tvrdí, že byli právě propuštěni z vězení a nemají peníze na cestu. Chtěla proto vědět, jak takové situace ve skutečnosti fungují.

Každá věznice připravila vlastní prohlídkovou trasu, která respektovala její provozní a bezpečnostní podmínky. Návštěvníci tak mohli podle možností jednotlivých zařízení nahlédnout do cel a ložnic, učeben, dílen, knihoven, návštěvních místností nebo dalších prostor. Seznámili se také s prací zaměstnanců, kteří zajišťují nejen bezpečnost, ale i vzdělávání, odborné zacházení a přípravu odsouzených na propuštění.

Právě lidský rozměr vězeňství přitom na některé návštěvníky zapůsobil nejvíce. Jeden z účastníků prohlídky Vazební věznice Hradec Králové zaslal vedení Vězeňské služby ČR osobní poděkování, v němž ocenil profesionální, lidský a vstřícný přístup zaměstnanců i připravenost celé akce. Zvlášť silným zážitkem pro něj byl dětský koutek v návštěvní místnosti. Právě při pohledu na něj si podle svých slov naplno uvědomil, jak emočně náročné může být odloučení vězněných osob od jejich blízkých. Současně vyjádřil přání, aby se podobná akce v budoucnu opakovala a veřejnost měla možnost poznat i další věznice.

Velmi pozitivní reakce přicházejí také prostřednictvím oficiálních profilů Vězeňské služby ČR na Facebooku a Instagramu. Návštěvníci oceňují možnost poznat běžně nepřístupné prostředí, připravenost prohlídek a otevřený přístup zaměstnanců, kteří odpovídali na jejich otázky.

Smyslem dne otevřených dveří není pouze ukázat, jak české věznice vypadají. Vězeňská služba chce veřejnosti přiblížit také jejich skutečné poslání a každodenní práci lidí, kteří stojí za jejich bezpečným fungováním. Výkon trestu totiž neznamená jen omezení osobní svobody. Jeho důležitou součástí je také vzdělávání, zaměstnávání, odborné programy a příprava odsouzených na život po propuštění. Naprostá většina vězněných osob se jednoho dne vrátí do společnosti. A právě to, jak budou na svůj návrat připraveny, je důležité nejen pro ně samotné, ale i pro bezpečnost nás všech.

Druhá část historicky prvního celorepublikového dne otevřených dveří se uskuteční 25. listopadu 2026. I její kapacita je již naplněna. Vězeňská služba ČR děkuje všem návštěvníkům za zájem, podnětné otázky a pozitivní ohlasy. Poděkování patří rovněž všem příslušníkům a občanským zaměstnancům, kteří se podíleli na přípravě a organizaci akce nad rámec svých každodenních služebních a pracovních povinností.