Práce je nejdůležitějším prostředkem zacházení s odsouzenými, je základní a naprosto nezastupitelný pozitivní faktor v působení na odsouzené. Smysluplná, dobře řízená a organizovaná práce rozvíjí pracovní návyky. Získání a upevnění návyku pracovat zvyšuje ve značné míře šanci odsouzeného na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z vězení.
Nutnost zaměstnávání odsouzených vyplývá i z Doporučení Rec (2006) Výboru ministrů členským státům Rady Evropy k Evropským vězeňským pravidlům. V čl. 26 Doporučení je poměrně zevrubně upraven výkon práce ve věznicích, s důrazem na skutečnost, že práce ve vězení musí být považována za pozitivní prvek vězeňského systému a musí mít takovou povahu, aby udržovala nebo zvyšovala schopnost vězňů si po propuštění vydělávat na obvyklé živobytí, tedy na její výchovnou složku. Práce odsouzených má i význam ekonomický, protože z odměn za práci se hradí výživné pro děti odsouzeného, náklady na výkon trestu odnětí svobody, případné náklady na předchozí výkon vazby, další pohledávky a samozřejmě odsouzenému zůstává část pracovní odměny pro vlastní potřebu.
Zákon o výkonu trestu odnětí svobody ukládá odsouzenému povinnost pracovat, dovoluje-li mu to jeho zdravotní stav a je-li rozhodnutím ředitele věznice na návrh odborné komise zařazen do zaměstnání. Zároveň však je v § 30 téhož zákona uvedeno, že k zaměstnávání odsouzeného u jiného subjektu, jehož zřizovatelem nebo většinovým vlastníkem není stát, je třeba jeho předchozího písemného souhlasu. Odsouzení jsou ve věznici zařazováni do práce s přihlédnutím k jejich vzdělání a získané praxi v daném oboru, zdravotnímu stavu, výši jejich pohledávek, délce trestu atd.
Podrobně jsou podmínky zaměstnávání upraveny v § 29 – § 33 z. č. 169/1999 Sb., v § 41 – § 45 Vyhlášky MS č. 345/1999 Sb, kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody a dále pracovní podmínky, pracovní doba a podmínky pro uložení přesčasové práce u odsouzených se řídí právními předpisy vztahujícími se na zaměstnance v pracovním poměru.
Podmínky pracovní odměny jsou upraveny v Nařízení vlády č. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených osob zařazených do zaměstnání ve výkonu trestu odnětí svobody.
Zaměstnanost odsouzených, do které se počítají i vzdělávací a terapeutické programy, se v současnosti pohybuje nad úrovní 60 %. Ve Věznici Plzeň jsou odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnáváni ve vnitřní režii věznice, kde se odsouzení svojí prací podílejí na zajištění řádného chodu věznice. Jedná se především o pomocné práce v kuchyni, praní a opravy vězeňského prádla ve vězeňské prádelně, která zajišťuje praní prádla pro další věznice. Dalšími činnostmi vykonávanými odsouzenými, které slouží k zajištění chodu věznice, jsou především různé úklidové práce ve věznici i mimo její střežený areál, údržba a opravy budov věznice a techniky a zařízení Vězeňské služby ČR. Nedílnou součástí práce odsouzených je jejich zaměstnávání na základě smluv uzavřených mezi Věznicí Plzeň a soukromými podnikatelskými subjekty.
Činností, která má vliv na zaměstnanost odsouzených, je též vzdělávání ve školském vzdělávacím středisku, které realizuje tříletý učební obor „strojírenské práce“ a kurzy zahradník, dělník v elektrotechnice, informační a komunikační technologie a další vzdělávací kurzy pro odsouzené a obviněné.
Do celkového počtu zaměstnaných odsouzených jsou dále zahrnuti odsouzení zařazení na specializované oddělení pro výkon trestu odsouzených s poruchou osobnosti a chování, způsobenou užíváním návykových látek.
- Bližší informace Mgr. Pavel Kopačka – tel: 377 660 328
- e-mail: pavel.kopacka@plz.vs.gov.cz