Věznice Pardubice

„Musíme zjistit, jaké mají zásoby, zda je funkční matka, tedy zda je kladoucí. To poznáme podle toho, že je zavíčkovaný plod. Dále obsazenost „uliček“, tj. počet obsazených plástů čili počet včel. Důležitá je i kontrola celého prostoru. Kdyby totiž včely nevyhřály úl, včelstvo by bylo slabší, protože by musely vydat více energie, nebyl by tak velký rozvoj, oslabilo by je to, spotřebovaly by více potravy….“ říká odsouzený, který je zařazen v Apiterapii a o včelstva s ostatními odsouzenými pod dohledem terapeuta pečuje. A druhý k tomu dodává: „Srdcem každého včelího obydlí je plást, který je tvořený pravidelnými šestibokými voskovými buňkami. Ty slouží jako skladiště medu a pylu, ale také jako porodnice pro nové včely. Podle typu vylíhnuté včely rozeznáváme tři typy buněk – dělničina, kde se líhnou dělnice, to jsou samičky bez pohlavních orgánů, pak trubčina, ty jsou větší a tmavší, už podle názvu se zde líhnou trubci, a matečník, což je mateří buňka, ve které se líhne nová královna – matka.“

Základem úspěchu je hygiena, neboť čistota úlu je pro zdraví včel zásadní. „Provedli jsme kontrolu souší, což jsou suché plástve. Staré, zčernalé a mnohokrát zakladené plásty mohou obsahovat zbytky košilek, spory chorob i rezidua pesticidů. Na jaře se staré plásty vytavují, vosk se dále zpracovává např. na mezistěny. Pravidelná obměna plástů je jednou z nejúčinnějších prevencí včelích nemocí.“ sděluje terapeut k jarní kontrole včelstev.

Jarní práce u včel jsou klíčovým obdobím, které rozhoduje o celoroční kondici včelstev. Pečlivá jarní prohlídka, obnova plástů, správná hygiena a kontrola zásob vytvářejí pevný základ pro silná a zdravá včelstva. Odměnou je nejen dobrá snůška, ale hlavně radost z dobře vedeného včelaření.                                                                                                                                                                 zuj